Hle Buciphal, genius v hocha hřbet
mu vsedni z děcka, ne víc pro hru v lemu,
s galérou v břeh a s ořem dej se k Haemu,
čím čtyry siecly před Christem v vznět.
Máš v muscul sílu, macedonský, zpět
se neohlížej, ku obrazu v trému
contury jiné vrhni, scal vděk v střet,
je vyplň duhou a nádherou v thému.
Čím genre, forma, accent melodie,
sám Plato v krásy roucho, poesie,
kdy myšlénky své majestát snů kryje.
Čím gnómik, metopist, v všem jedna jásá
jen moudrost žítí, pravda vnov, toť krása,
v níž Zeradušť, Lockman, Mäon dobro hlásá.
V klín mety koresche žeň zlatoklasá.