Bez vás, ó humannosti hlasatelé,
vždy střet a boj by nelítostným víc
byl, brutálním. Apoti v líc,
jste alby v vzchod sieclů nových epoch bdělé.
Je oveslené slovo vaše smělé
jak ono genese role. Jste jas, jenž vstříc
se davu chýlí s aetru, zor jichž s nic
v hru oslnitelný, v dol obezřele
tá, splývá, leč i alb skráň v hráz i jez,
jež slouží svitu. By dne nebylo, sok
mní, sophist, též alb není skrání.
V dóm pravdy a Pantheon stupeň v maní
za stupněm řídíte shon množství v krok.
Skráň vaše pravd se křísících jest les,
kštic alb, již sol v vzchod nejprv zlíbá v vzplání.