Accreditujte scény dialog
pro genre ves týž krásy, díla v dluh
a zvrhne pravda conthurnu i sokk
se stejně. V sermónu čím Racine v vzruch
svého i Aristot v feruli slok,
reguli poetiky verse v kruh,
svojí, je devangován rek, děj v tok
faiblu a torso v tróp šperk máte z tuch.
Je sujet scény tisíciletý kmet,
tragický, travestický ať; leč správné
je vše, co posvěcení má jen mravné.
Ó pečeť vyšší v mumraj carnevalu
fabulí, v sponu jich vpiš manuálu,
jak homiliár umu: Pravdě. V hřbet:
Buď onyx códu dobra látka v vznět!