Smutno mi jak za jeseni
na sežloutlých, mhavých luzích,
nad nimiž se popelavý
havran vznáší v těsných kruzích.
Sotva stály první sněhy,
již mé jaro odletělo,
a přec ještě tolik písní
v haluzích mých nedoznělo.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.