Na černém vraku plujem. Pod námi moře řve.
Teď nevlají už pyšně jak dříve korouhve.
Kdes v dálce v jeden maják svůj země slila jas.
My čekáme, kdo klesne dřív ke dnu moře z nás.
A v jeku vln už stichá druhého břehu van.
Das hat mit ihren Singen die Lorelei gethan.
My naslouchali zpěvu, kde zníti měl náš hlas.