Čas přepadl loď tvoji a všechny tvoje sny.
Zpěv tvůj už neseskupí kol sebe kameny.
Již není člověk silen, by moře utišil.
Jen soucit všeho budí staletý jeho kvil.
Zpěv jeho pozbyl síly prvního objetí.
A slyší písně, které nemůže zapěti.
To že druhého břehu snad vůni ucítil?!