Hra nad propastmi moře tě, srdce, neleká.
Ty zvykáš si jít stranou radostí člověka.
Co pod sebou on cítit chce pevnou svoji zem,
ty těšíš se jen z bouře na moři dalekém.
Tys opovrhlo žitím, za jehož chlebem jdeš.
Kde jiní radují se, ty nikdy nemůžeš.
Klid chtělos’ v moři najít, a utonulos’ v něm!