Své vlny moře přehazuje:
vrch a dol, vrch a dol.
Člověk stojí na jeho břehu;
a člověk trpí.
Modro hor láká k odchodu:
vrch a dol, vrch a dol.
Člověk se těžce tak loučí:
a člověk trpí.
Miliony životů, zvlněných osudem:
vrch a dol, vrch a dol.
Nade vším žhavé, sálající slunce;
a člověk trpí.
Miliony snů, neuskutečnitelných,
čekají, kde prší na ně třpyt marnosti.
Člověk otvírá jim svoje srdce;
a člověk trpí!