Ba, nevěděl jsem to dnes málem ani,
kdy od břehu jsem loď svou odrazil.
Mně zdálo se, že loď se větrem sklání,
a před sebe jsem do večera snil...
Má úzkost rostla... Loď se kolíbala,
na jednu stranu zvolna se strany.
Když obrátím se, zřím, jak opírala
se o loď vodní panna rameny.
Já vykřikl jsem... Nevím, zdali bázní
či touhou po tom těla zázraku.
Šplýchnutí vody šerem rázem zazní,
a teskně pluji k břehu ve vraku.