Sníh napad dnes tak záhy.
Ten první: pro tvůj cit,
jenž nepřátelské tahy
jen přišel obměkčit.
A do všeho dnes lze ti
tak měkce hroužit zrak.
– Že ticho svátek světí,
ti proto sladko tak.
Že každý krok tu zapad,
že každý hlas tu stich’...
To pro tvou něhu napad
sníh první. První sníh!
A drobné vločky letí,
jak spilé výškou jdou.
Na tolik věcí lze ti
zapomnět najednou...
Na vše pad sníh, co žije.
Všech cest jsi zbaven pout:
máš rozkoš hledati je
a rozkoš zahynout...!