Přede mnou moře a za mnou moře.
Přišel jsem je opět poslechnout
po letech opět.
Nikdy však tak mocně
to moře ještě ke mně nemluvilo.
A věděl jsem: já trpěl o to víc!
Přede mnou život a za mnou život.
Jenom uvnitř, ve mně, jenom tam
klid a tma a hrob.
A zpívat bych chtěl:
že každá vlna nese jedno jméno
a že to jméno v břehu roztříští.
A zpívat bych chtěl, že jako moře
já miluji, jak moře nenávidím
já jedno jméno.
Tím jménem být,
oh, jak bych přál si nyní,
když na břehu se tříští v pěně vln.
A měsíc vyšel už a život stichl.
Však moře je stále tak hluboké,
a daleko k lidem.