Pobřežní světla nocí prorážejí,
tak nízko nad vodou, jako by byla mdlá.
Jich reflexy se v dlouhých pruzích chvějí,
kanoucích jak slzy v zrcadla.
Pobřežní světla prorážejí nocí
tak nízko nad vodou, že klesnou ke dnu snad.
Jim nepřispěje nikdo ku pomoci,
je ruce všech nechají přetékat...
A chvějí se, jak oči unavené,
jež přemáhá svou tíží víčko mdlé.
Pod nimi v dál se němá řeka žene,
jež unést chce reflexy zarudlé...