Mé oči dnes cos’ hledaly
v té modré noci zářící.
To sny, které se napjaly
od lidských zraků k měsíci.
Ta mrtvá srdce hledal jsem,
a cestu, po níž stoupaly.
Ze všeho zbyla pustá zem
a světlo, v němž se koupaly.
A, hle! Teď měsíc těsně stál
nad mým nejkrásnějším snem.
A já jsem všeho litoval,
co hyne v kraji dalekém...