Přítele ztratil jsem, když žena objala mne.
Svou ztrátu pocítil, když nenašel ho v ní.
Na křídlech rozkoše jsem hleděl v oči klamné
a nemoh uvěřit, že i ta sevšední...
A jakby teprv dnes ozvěna vstala
po přátelství hlasu volání
a výsměchem svým srdce bičovala
i první ženou jeho zklamání,
nad hrobem síly, kterou mládí ztratí,
a kterou nikdo nepomstí,
já z jedné půdy vidím vyrůstati:
v marnosti ženy marnost přátelství!