Já vidím tě, jak ruce tvé se kříží,
když smrti v tvář zřím v ruce se zbraní.
Že druhu druh se nikdy nepřiblíží,
ty hořce proto pláčeš do dlaní.
A tance šum a rhytmy kolébavé
když vykouzlí se mému pohledu,
já slyším v nich jen tóny tvoje lkavé,
že čekáš mne. Že pro tě nepřijdu!
A v lodi když se oddám svému snění,
mně zdá se pak, že pohneš veslem mým.
Tu cítím, na věky že jsme si oddáleni
a že už tvého břehu nikdy neuzřím.