A čekám marně. Mladá léta celá
umdlené oči nesměle si mnu.
Na obzoru se plachta zabělela,
a ztratila se opět z dohledu.
Dnes vzpomenul jsem jedné plavby z Rýna:
dva parníky se tehdy potkaly.
Se stráně čněla chmurně zřícenina,
jak na pozdrav si šátky mávaly.
Mne tehdy ještě smutek nezachvátil
toho, jenž s břehu pozdrav neposlal.
A smutek hradu, jenž svou dobu ztratil
a vidí stále, jak vše prchá v dál...
A dnes, kdy cítím, co mi cizí bylo
tehdy jak radost nyní mojim dnům,
já hledám jen, co by mne pozdravilo,
a čemu bych zamával k nebesům.