Skip to content
1837–1883

Z jarního výsluní. (4. Útěcha.)

Alois Vojtěch Šmilovský

To mě ještě v hoři těší, to mi dává úlevy, že milá pro jinou lásku sotva o mé lásce ví.

Kdyby tu mou lásku znala, buď by se jí vysmála, neb by nad ní – jak si myslím – horké slzy zplakala.

Nevím, co by srdce řeklo, kdyby se mu měla smát: vím však, že by hořem puklo, kdyby měla nad ním lkát.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.