Pluje koráb opuštěný
šírou moře hladinou,
zbortěny jsou jeho stěny,
stěžně roztříštěny jsou.
Míru přístav nekyne mu,
neb on mrtvý mír sám jest –
tuto často srdci svému
v dlouhých nocích zpívám věst!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.