Až své kosti složím v hrobě,
až mně zhasne světla den,
tehdy, bože, vzletnu k tobě
s touto vroucí prosbou jen:
Dlouhý sen mi dej o vlasti,
krátký jen o zpěvech mých,
jak je zpívá v chvatu slasti
národu květ po hájích.
A v tom snění vínek spletu,
na čelo jej vlasti dám,
a tak v lůně jarních květů
v hrobě blaze podřímám!