Dokud jsi, brachu, mlád,
měj náhodu jen rád!
Když šťastná pozavítá k tobě,
jen přiviň upřímně ji k sobě,
s ní těš se v sladkém objetí,
než tobě lstivě uletí.
Ten divný žití čas
co dal, to nedá zas.
Kdo při všem mnoho rozumuje,
na vetché lodi proudem pluje
a ve starosti o život
nepozná plavby ples a hod.
Kdy tobě radost kyne,
zrak sobě nezastírej
a v hloubi umu nemudruj,
vždyť v chladném stínu rozvahy
nezraje slasti blahý plod;
kdo vnuknutím se odváží
spíš ostny losu zuráží,
než kdo v rozumu studnici
ždá pro temno nit vodicí.