Skip to content
1837–1883

Mandát Luciperův. (III.)

Alois Vojtěch Šmilovský

Hoj! strašlivý jest v pekle soud! Kde plamenův nejprudší proud s sykotem běsným se valí kol kovového úskalí,

kde ston zní pekoucích se duší, že čert div nepozbude uší: tam nad výparem bezdných děr ke soudu sedá Luciper.

Před trůnem s hrozném mlčení dlí čertův – kmetův skupení; před nimi v poutách – hrůza, strach! – náš ošálený úpí brach.

Dí Luciper: „Nám z toho žal, žes babou obelstit se dal! Žes bídně proved rozkaz můj, propadá soudu život tvůj,

by hanba byla smazána, jenž tebou peklu spáchána! Leč přítel řádu, trvám v něm a slyšet chci dřív kmetův sněm.“ –

V kruh sestoupiv se, kmetův sbor rozpředl vážný rozhovor. Za paragrafem paragraf probíral věnec bystrých hlav,

však celý v pekle platný řád nedával rady pro ten pád. – Co počít? Rarach žaluje, – čert spravedliv vždy k čertu je! – –

Tu povstal čert, jenž zrzavý byl od kopyta do hlavy. Byl na pohled to diplomat, snad chytřejší než z písma had.

– ,Jsouť‘ – vece – ,věci na světě, jež ani čert nerozplete, a proto radím pro náš pád rozmnožit starý říše řád;

kde zákon rady nepoví, tam paragraf se dá nový.( – Buď Zrzek naším řečníkem před přetemným panovníkem! –

tak sněmovnou zněl jeden hlas – znáť říši on a vážný čas! – Velebně Zrzek odkašlal a do dlouhé se řeči dal.

Předkem sněmovnu přesvědčiv, že k čertu čert vždy spravedliv, dokázal, žeť rozmarný los, že kobrtne i chytrý kos,

a že jsou věci na světě, jež ani čert nerozplete, zvlášť když v tom babec prsty má, že ani čert se nevyzná.

– ,A proto( – dí – ,v tom prospěch jest, by bratra minul každý trest, by dále, říše zpanilá v poctivý spolek vstoupila

po celém světě s babami; pak nepůjde se na klamy, a kde je nejist výsledek, tam přijde baba peklu vděk;

co v žádném čertu nevězí, tím baba jistě zvítězí.( – Tu zahřměl potlesk ze všech stran, že otřásal se pekla stan.

Luciper zvolal: „Pravdu máš, neb ducha času bystře znáš. I já v tom vidím pekla čest, by minul čerta – posla trest.

Nuž zhotoven buď mandát hned, jenž podmaní nám, bohdá, svět... jáť podpíšu jej v milosti a přidám pečeť s radostí.

Zavolejte sem arcidrába: Nechť s bubnem říší naší jde a nový zákon zvěstuje: Kam nemůž čert, tam půjde baba!“

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Mandát Luciperův. (III.) · Alois Vojtěch Šmilovský · Poetry Cove