O jen polož ruce své na mou těžkou hlavu,
měkce setři s čela mi příštích dnův obavu
a mým čakám požehnej, neb tvé požehnání,
když se z čisté duše tvé na mou hlavu sklání,
nese z mrákot duši mou k cíli velikému,
jímž jsem tobě zasvěcen a národu svému.
A na věrná prsa má polož hlavu svoji,
oči k nebi pozvedni, bůh kde soudce stojí;
sepni ručky zpanilé ku modlitbě vroucí,
bůh by soudce vyvedl z pustin čaky mroucí
národ, z jehož krve jsme, v zaslíbenou zemi,
kde se volný rodí muž a ne otrok němý.