Když mne matka brávala
po modlitbě na svůj klín,
hladila i říkala:
„Budeš vlasti věrný syn?
Otec tvůj je švarný Čech,
matka tvoje Češka je,
pánbůh dej, ať z tebe něco
vlasti uzraje!“
Říkával jsem: Matičko,
doma jako ve škole
učím se vystříhám
vzdorů všech a svévole;
jestli pánbůh léta dá,
bude ze mne věrný Čech,
jenž své vlasti sloužit bude
v žalech, radostech!