Však už tu píseň dohráli,
co kdysi mozkem šílela,
poslední akkord dochází
a struny pukly docela.
S posledním tónem vypryskla
poslední jiskra lásky mé,
a sejdem-li se v životě,
chladně na sebe pozříme.
Pozdravem dáme na jevo,
že nejsme hrdí barbaři,
skloníme hlavy drobátko
a usmějem se ve tváři.
To všecko za ten okamžik,
pak půjde každý cestou dál,
a nezastaví s myšlenkou,
by v životě nic nezmeškal...