Umíráček zvoní,
a mně je tak zima,
a tvůj obraz, má panenko,
mýma před očima.
Umíráček zvoní,
oko se mi rosí,
to snad že kněz u hrobečka
za tvou duši prosí.
Umíráček zvoní
a mně chce se spáti,
to snad že ta láska tvoje
se mi nenavrátí.
Já jsem zticha usnul,
a zvon už je němý,
to že jsi snad, má panenko,
ve chlaďounké zemi.