Já probděl jsem noc divokou,
tak plnou trudu, bolu
a zřel jsem oknem do nebes
a zase k zemi dolů.
Z rána žid křičel ulicí,
zda starého co doma: –
tu zpomněl jsem si na sebe
a pohnul němě rtoma.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXIX Já probděl jsem noc divokou, · Emanuel Miřiovský · Poetry Cove