Vítr krajem pláče,
listí hází dolů –
pojď, panenko, taky,
zapláčeme spolu.
Zapláčeme spolu
beze všeho slova –
dokud nás tu hrobař
oba nepochová.
Kraj umírá zticha,
vítr listí sklání, –
skončíme my taky
svoje milování.
Bylo krátké jenom
a jak léto krásné –
už je tady jeseň
a nám láska hasne.