Ty vlasti má, jsi bujný strom
v té velké světů zahradě
a pod tvým křídlem unaven
já odpočívám ve chladě.
Až mračna nebem potáhnou
a bouře ve strom zabuší –
kde najdu v světě místečka
pro srdce své a pro duši?
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.