Ta sylvestrová noc tak jasná, bílá!
V ní krajem luna svíce rozsvítila
a hvězd to moře jako lampy svítí.
V té noci každý plápol v sobě cítí,
v té noci každý jakby znovu mladý,
v té noci tajné, plné kras a vnady,
v té noci, kde se doba s dobou snoubí,
v té noci poslední, jež hřích i cnotu vroubí,
v té noci bujné, noci převeselé,
v níž spadnout může žití naše celé,
ach v noci té, kdy noc svůj svátek světí,
co snů tu klesá smrti do objetí.
V té noci den a znovu noc se vtírá,
v té noci poslední zvuk odumírá,
v té noci naděje se v hroby kladou
a nové vzrůstají, a s novou vnadou,
v té noci ples a zase naříkání,
v té noci život a zas umírání,
v té noci ples a zase naříkání,
v té noci smrt a nové z mrtvých vstání!