Nesli ji na marách
z vesnice mládenci,
a když ji složili,
dal každý po věnci.
Potom se vrátili
bez slzy do polí; –
kterého mládence
nový hrob zabolí?
Zabolí, zabolí
i srdce z kamene;
který si z mládenců
na dívku zpomene?
Zpomenou, zpomenou
do jara, do léta,
a v podzim s růžemi
zpomínka odkvétá.
Odkvétá, po světě
děvčat je přemnoho;
starý hrob zabolí
sotva kdy někoho...