Poslední se dozvuk léta
po strništi ubírá,
ptačí hlasy zaplakaly,
lašťovky se nesou v dáli,
s nimi léto umírá.
Pod mým oknem pozdní havran
smutnou píseň krákoře:
neplač, že ti prchlo léto,
vždyť na zemské hroudě této
žádný život bez hoře.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.