Vesele kolo v taktu se otáčí,
a potok hrčí zvyklým hlukotem;
dnes k poslednímu donutil mne pláči,
než půjdu dále trapným životem.
Ó hluč, ó hluč, ty známý, známý zvuku,
ať upomínka znovu rozkvétá;
pak vezmu hůl a stisknu milým ruku
a dalekého půjdu do světa.