Pod habřinou u potoka
čtyři bílé stěny
a nad nimi chudý došek
všecek rozedřený.
Ale uvnitř v komorečce
panna jarem vzkvétá,
že bys za ni rád položil
všecky díly světa.
I tu zemi i to moře,
výšiny i hloubky –
čím by samo nebe bylo
bez ní, bez chaloupky?