Žádný náhrobek neznačí místo,
kde Tvé mrtvé odpočívá tělo;
všade pusto, – ani malé kvítko
na Tvém hrobě povyrůst nechtělo.
Nemámť růží – vsaditi je na hrob,
spoře kvetly v dráze žití mého;
nelze mramoru mi dáti na rov,
aby lidem hlásal jména Tvého.
Stavím náhrobek Ti jiný, měkší,
snáším na rov pestré, letní kvítky,
jsou to písně, jež jsme pěli stejně,
útlých myslí osiřelé dítky.