Skip to content
1887–1955

JEREMIÁŠ. (II.)

Antonie Menčlová

Tvůj ohnivý meč se prostorem stkví. Kde, bože můj, láska je, bratrství? Dech prolité krve až k obloze stoup, a proniká Kainův meč v srdce vždy hloub.

Či tvůj to meč očisty? Zdaž třeba je dál, by ledný smrti dech slední list rval, by obětí posledních žalný ston stich’, a prostorem hlaholil ďáblů jen smích?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
JEREMIÁŠ. (II.) · Antonie Menčlová · Poetry Cove