Kýs chudý spisovatel přišel k mecenáši:
„znám, ctěný pane, dobře velkodušnosť vaši,
a prosím o podporu – mám jí velmi třeba:
jsemť v hrozné bídě právě... nemám ani chleba –“
„Ach“ – dí tu mecenáš – „teď špatné časy máme –
já podporuji, pane, jen své dobré známé.“
Jde smuten literát... Mecenáš za ním pokukuje
a praví si, kouř z havanského odfukuje:
„Je ještě málo znám, bez ;jména‘, tento Musy syn –
vždyť nepřišlo by to snad ani do novin!“...