Já nazýval ji andělem
a věřil v její cnosti,
a rovnal jsem ji k lilii,
symbolu nevinnosti.
Já doufal jejím po boku,
že dojdu blaha všeho –
však skutečnosť mne vyhnala
ven z ráje – domnělého.
Květ víry v ni, květ naděje,
květ lásky – všechny svadly.
Ach, vždyť jsem na to nevzpomněl,
že můž’ být anděl – padlý!