Veselme se vlastencové,
Zpívejme zas chváli nové.
Neb kdož neví, že řeč Cžeská,
Zavržená byla všecka,
Ta zas skrze mnohé Pány
Vzláště skrze bratři Thámy,
Přicházý teď k zvelebení,
A jako z mrtvých vzkříšení.
Práce jsou nelitovali,
Ani outrat nespořili.
Cžeské kníhy spisovali,
A je na světlo dávali,
Ještě jim není na tom dost,
Nám Cžechum pro větší radost.
Též vesele hry skládají,
A mnohé zas překládají.
Kdežto zde Pání hercové,
Jakožto činitelové,
Pořádně je provozují,
A nám kratochvíl činějí,
Někdy vzbuzují k radosti,
Někdy tejraj v nepravosti.
Někdy se dost nasmějeme,
Někdy se zas uzažneme.
Vzáctným pak Paním a Pannám
Slušnou také chválu vzdávám,
Ve všem se pěkně chovají,
Ouřady své zastávají,
Obzvláštně pak při baletu,
Jsou rychlí jako pták v létu.
Páni hudebníci taky,
Cžiněj hudby všelijaký.
Já pak na místě všech spolu,
V tomto dívadle pospolu,
Tento chválozpěv jsem složil,
Abych jejích čest rozmnožil,
Aby nejen ten tok nový,
Ale jiná léta mnohý,
Štěstí, zdraví, požehnání,
A ve všem šťastný jednání,
Pak po této bídné strasti,
Přišli do nebeské vlasti,
By sme se shledali v ráji,
Kde anjele s lidmi hrají,
Cžest a chválu vzdávajíce,
Svatý svatý zpívajíce:
To jim vynšuju srdečně,
Přijmou to odemně vděčně,
Cžlověka ač dost sprostého,
Však vlastence upřimného.
Nevšimnou dar darujícý
Ale srdce milujícý.