Opět znovu v novém roce, Přeji z upřímného srdce, Vlastencům stálého zdraví Jakožto vlastenec pravý.
Hojné požehnání Boží, Štěstí aťse všudy množí! Nejen rok nestávajícý, Y mnohá léta budoucý,
Zvláště těm, kteří pracují, O Češtinu starost mají! Kdož neví o Procházkovi, A kdo o panu Tomsovi?
Jakť velikou péči mají, Když mnohé knihy skládají! Královskou korunovacý, Tu Pan Rulík s velkou pracý,
Pořádně v Češtině sepsal, Y také ji tisknouti dal. Pan Pelcl kronyku Českou Znovu píše v pravdě hezkou
Čtěte ji pilně Čechové, Najdeteť v ní věcy nové. Nám milí Páni Thámové, A praví čeští bratrové,
Ti jak pracovat začali, Ještěť toho nenechali. Co tu o Panu Dobrovském, O tom hodném muži Českém,
Než že chvály zasluhuje, Proto že Čechy miluje. Kraméryus muž přemilý, O jazyk náš vždy bedlivý,
Za naších tě časů povstal. Aby České noviny psal, Chtěje učinit radost nám, Robinsona překládá sám,
Y mnohá psaní překládá, Jichž z cyzých zemí dostává. Titoťsou horlitelové, Upřímní Páni Čechové.
Y mimo ně jiní páni, Jazyka Českého brání. Pojdeť Čechům moc dobrého Z Učitele cýsařského,
Bude učit řeči České, By nepřišla k zkáze mrzké. Stydíte se za řeč naší? Vždyť pak y otcové vaší,
Byli také jen Čechové, Y též vaši pradědové. Bývaliť slovutní muži, Měli požehnání boží,
Mívaliť se jistě hesky, Předce mluvívali česky. Y učte se od sedláka, Tak nazvaného Vaváka,
Jak vlast a Čechy miluje, Svým spisem to vyjevuje. O rozených tu nemluvím, V pravdě upřímně je chválím.
Vážíť sy jazyka svého, Ne jako Češi – cyzýho. Vy pak moji nepřátelé, Jenž hledíte zekrněle,
A mých poklísek šetříte, A sami o svých nevíte, Za svá ňádra nahlédněte, Jsteli bez vrásek, pomněte:
Sami meťte před svým domem, Mých veršů nechte s pokojem!
Cookies on Poetry Cove