Jak se ti zatěžko vzdávám,
ty moje hodino osudná, ty moje smutná hodino!
A přece jsem tvůj a tvým jen zůstávám,
ty moje hodino přesmutná, hodino zlá a zlá!
Po třikrát rozkvetlo jahodiní
v tomto zlém roce, v tomto zlém zákeřném roce.
Ať řekne jiný, ať řeknou jiní,
proč jsem tak zlý a zlý a zlý!
Řekni mi horo, horo vysoká,
řekněte lesy, modré i zelené lesy,
řekněte, je-li kde tíseň, jako je má,
ptejte se, volejte, kdože vám odpoví?
Nikdo to neví a nikdo to vědět nechce,
každý mne šanuje, každý jde krok co krok
potichu kolem srdce.. Ach, spí dnes sen svůj lehce
a až za tisíc let svou pravdu vyjeví..