Skip to content
1810–1836

TĚŽKOMYSLNOST.

Karel Hynek Mácha

Zašlo slunce již za hory; Poslední červánek plane Nade hvozdem, ptactva zbory Utichli, jen větřík vane,

Pohrávajíc dubů listem; Bezbarevná vlnka hrá Přede mnou v potůčku čistém. V větru zvučí harfka má.

Jak když zašlo slunce jasné, Noc když roucho rozprostírá; Poslední jak svit uhasne, Neb nad lesem jak umírá

Ohlas zvonku poslední Když u večer z vížky zní; Neb jak růže v háji zvadne: Tak tys klesla v lůžko chladné.

A nad skálou Lůna bledá Šedými oblaky plyne; A co truchlorouška, šedá Kolem ní se mlha vine.

Vzhůru vzchází hvězdy zlaté Osvěcujíc světa chrám; Kolem mně jen ticho svaté já zde bydlím v poušti sám.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
TĚŽKOMYSLNOST. · Karel Hynek Mácha · Poetry Cove