„Jej často touha pudí,
Při mdlém když světle luny
Slavíka zpěv jej zbudí,
Své harfy pěstit struny.“
„Před dveře malé chyše
Vystoupná dlouho sedí.
An vůkol vše spí tíše
Na hrobky tyto hledí.“
„Tu Líno myslí tebe,
An chladná zem tě kreje;
Svou harfu dá před sebe
A v její struny pěje:“