Noční kolem rozprostřel se klid,
Na pahrbku vybledlá se míhá
Lebka, jež se nade kolem zdvíhá;
Bledé luny oblévá ji svit.
Krajina kol pustá, holá, tichá,
V dálce les jen v tajemných snech vzdychá.
Otevírá půlnoc hrobů klín,
Kol a kolem temné šepotání. –
Nad svým hrobem mnohý bloudí stín –
Či ni v chladné zemi nemá stání?
Hle, zář luny tiše dolů svítí,
Mladá krev kde rozlitá se třpytí.