Zimní vítr čeří chladnou vlnu,
Studeným zjasněnou svitem Lůny.
Mně o závod s větrem studeným
Barví plamen, který sem mne vodí,
Líce, jenž by dávno byly zbledly,
Kdybys ty nebyla.
O by mohli červené rty moje
Co dvé milujících poutníků
Snížiti se k svaté své, ku krásné
Ruce tvoji, aby odhřešili,
Co provinil jazyk, bratr jejich,
Proti jemnému tak uchu tvému
Takou žalobou.