Jak pomníky nade hroby
Nebo jak sirotci v smutku
Stojí temné sosny tvoje.
Vyrostlé jen ku zármutku.
Vyrostly jen ku želání,
K mlčení a slzám tajným,
Vyrostly jak srdce naše
K bolům velkým, touhám bájným.
Nad tebou kdy vítr vane,
Zpívají si přece sosny,
Ale nás už připravili
O zpěv – brzo snad i o sny.