Choval jsem tě v objetí
Nevinnou jako děcko,
Mnohé ti báje povídal
A ty’s věřila všecko.
Tvé velké oko zářilo –
Snad hledělo v ty ráje,
Neb když teď do nich pohlednu.
Jak bych če’ zas ty báje.
A byť i život klamivý
Mé víry hloubku změřil –
Kdybys je chtěla povídat,
Já bych teď všecko věřil.