Buď šťastna, ty dívenko má,
A zapomeň na ten sladký čas,
Kde zvlněnýma prsoma
Ti vanul vroucí lásky hlas,
Kde jsem tě k prsoum svým
Ponejprv tisknul rozjařen. –
A slasť zableskla okem tvým
Ten čas, – ten čas juž umořen.
Když samotou jsme dlívali
Žijíce pouze lásce své – – –