Skip to content
1888–1952

Z LAZARETU II.

Bohumil Mathesius

Tož naposled se uvidíme a naposledy rozejdem, zda vzpomeneme (kde to dříme?) na sebe? V dobrém; v zlém?

Kus idyly v tom bouřném roku, kus ticha v toku mladých let jste dala mi, spěch drobných kroků mi zjasnil lazaret.

Je divný rok. Mí kamarádi po dálných mrznou bojištích, a my se trochu měli rádi. To pro pláč bylo? Smích?

Má lásko s vůní chloroformu, tož opatruj vás tady Bůh; já oblékám zas uniformu snad pro věčnosti luh.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Z LAZARETU II. · Bohumil Mathesius · Poetry Cove