Noc a pak tikot
kapesních hodin.
Jak želva se plazí
ručička vteřin.
Noc šumí, praská mráz.
Mráz krouhá čas
na malé štěpiny.
Mráz krouhá čas –
minuty, vteřiny!
Vteřinu jednu jedinou
vyslovit moci:
vteřinu jiskřící mrazem
hvězdnaté noci.
Nač budem myslit,
ručičko hodin,
vteřino chladné
hvězdnaté noci?
Vzpomenem na ty,
kteří teď bdí:
na polní hlídky,
palubní stráže,
ponorek oči,
piloty noční,
vojáky u děl
a světlometů,
vzpomenem raněných
v lazaretu.
Vteřino, rozlep jim
slepené rety:
myslíme na vás,
lazarety.
Myslíme na vás,
kteří teď bdíte:
strojvůdci vlaků,
redakční službo,
horníci šachet,
topiči, stráže,
tiskáren ruce...
Jasný den přeje vám
vteřina noci
jiskřivě chladné
hvězdnaté noci.