Ukolébavka pro Věrku

Co viděl jsem, chcete se dozvědět, za rozhořčených svého žití let.

Co neviděl jsem, řeknu spíš: já neviděl jsem ještě Jižní kříž.

To nad ostrovy jižních moří bdí zázračně bílé zářné souhvězdí,

do lagun z korálů svůj hází třpyt – kdo spatří je, musí se navrátit,

putovat musí třeba světa lán, by zase viděl Tichý oceán,

jak v dlouhých, táhlých vlnách usíná, co hvězda v něm za hvězdou zhasíná.

Co viděl jsem, to není pro váš sluch, co viděl jsem, to ďábel sám mi vnuk,

tobě však dá dnes v noci jistě Bůh – děvčátko, spíš? – že uvidíš

nad sebou zářit Jižní kříž, chřípí ti vzduje svěží brizy van,

jež kolébá dnes večer Tichý oceán.